Horníci OKD vyvezli symbolicky poslední vozík z Dolu Darkov
Důlní vozík naložený uhlím vyjel z dolu minulý týden v úterý po deváté hodině. Vzhledem k epidemické situaci v Česku a přijatým opatřením se této akce účastnil úzký okruh pracovníků, který rozloučení s dolem zahájil hornickou hymnou. Následovalo tradiční předání plného vozíku předsedkyni představenstva OKD.
Historie samostatného Dolu Darkov začala v 1982. Za tuto dobu bylo z dolu vytěženo 53 931 900 tun uhlí. Historie těžby v tomto dobývacím prostoru však sahá až do roku 1854, kdy byl založen Důl Gabriela. Po Gabriele následovaly doly Hohenegger (od roku 1946 jako Důl 1. Máj), Austria (od roku 1921 jako Důl Barbora), Suchá-Stonava (od roku 1965 jako Důl 9. květen).
Od Gabriely po Darkov:1854 – 2021, vytěženo 309 975 000 tun uhlí.
„Darkov byl tedy pokračovatelem v dobývání ložiska, které tady máme z minulosti. Postupně, jak se provoz snažil být co nejefektivnější, tak i těžba z okolních dolů byla naváděna tady na Darkov. Takže z Dolu Barbora, Gabriela a později i z Dolu 9. květen byla přivedena těžba na Důl Darkov. Vytažena byla skipovým zařízením na povrch a upravena v darkovské úpravně,“ přiblížil historii těžby ředitel provozu OKD David Hájek. V poslední době byla takto navedena na Darkov také těžba z Dolu ČSA a z části Dolu ČSM. Z Dolu Darkov se těžilo energetické i koksovatelné uhlí. Za celou existenci dolu bylo vyraženo stovky kilometrů chodeb v hloubce až 1200 metrů pod povrchem.
Nejvýkonnější skip revíru
Odtěžení z porubů nejen na Darkově, ale v poslední době též ČSA a částečně ČSM, zajišťoval jeden z nejvýkonnějších skipů v OKD. „Jižní oddělení je vyloženo na osmé patro do hloubky 802 metrů pod ohlubní, severní pak na desáté patro do hloubky 967 metrů pod ohlubní,“ popisoval Zbigniew Palowski, jenž nastoupil do revíru hned po škole v roce 1981 a útlum ho zastihl ve funkci koordinačního technika těžních zařízení. O chod dvou těžních strojů se na skipu staraly elektromotory umožňující dosahovat při těžbě rychlosti čtrnácti metrů za sekundu. „Kapacita jedné dopravní nádoby je pětatřicet kubíků,“ vysvětlil Palowski. Denní rekordní těžba byla přes 27 tisíc tun uhlí za den, vzpomíná provozní ředitel OKD David Hájek. „Bylo to v roce v roce 2014. Pro představu, to je asi 900 skipů vytažených za den. Průměrně od počátku Darkova jsme tahali 500 skipů za den, v roce 2020 se to pohybovalo kolem 150 až 300 skipů, tak jak postupně těžba v lokalitách klesala,“ dodal provozní ředitel.
Největší úpravárenský komplex revíru
Nezbytnou součástí výroby je zpracování uhlí na povrchu. Úpravárenský komplex Darkov se stavěl současně s výstavbou Dolu Darkov jako náhrada za starou úpravnu u Dolu Barbora. Provoz zahájil v roce 1987. Rekordu darkovská úpravna dosáhla 6. 6. 2014, kdy bylo zpracováno 28 200 tun uhlí za jeden den. „Úpravnu máme také na dole ČSM-Sever. Zde budeme uhlí upravovat ve zbylých letech existence OKD, kdy už budeme těžit jenom na Dole ČSM,“, řekl Radim Tabášek, výkonný ředitel OKD. Zároveň dodal, že Důl ČSM dělený na lokalitu Sever a Jih, bude společnost OKD provozovat jako jeden důl. Součástí převodu Dolu Darkov a ČSA na státní podnik DIAMO je také stěhování administrativní části z Darkova na Důl ČSM. „Jeden z našich týmů zpracoval podrobný harmonogram stěhování. Někteří zaměstnanci na ČSM už jsou, ale například můj termín stěhování je naplánován až na 26. února,“ řekla Vanda Staňková. Společnost OKD nyní pracuje se střednědobým plánem, který počítá s těžbou na Dole ČSM v roce 2021 i v roce 2022.
Darkovské milníky
• 1854 vznik Dolu Gabriela
• 1856 zákaz kouření v uhelných dolech po tragickém výbuchu (Gabriela)
• 1873 první využití stlačeného vzduchu (Gabriela)
• 1889 vznik Dolu Hohenegger
• 1898 vznik Dolu Austria
• 1918 zrušení koňské dopravy a zavedení první vzduchotlaké lokomotivy (Barbora)
• 1949 hloubení skipové jámy Mír 4
• 1950 nejmechanizovanější šachtou v OKR se stala Barbora
• 1953 povinné nošení přileb do dolu
• 1953 světový rekord 462 vyražených metrů (Důl 1. Máj)
• 1956 nedostatek pracovníků řešen fáráním žen, důchodců, vojáků
• 1960 vznik Dolu Suchá - Stonava • 1962 světový rekord vytěžených 69 108 tun z porubu 29 101
• 1964 světový rekord vytěžených 118 327 tun za jednatřicet pracovních dnů
• 1965 zkrácení pracovní doby na 44 hodin týdně
• 1969 zasypání těžní jámy Hohenegger
• 1970 zahájení investiční výstavby závodu Darkov
• 1971 rekordní metráž 1301m z jedné čelby (Důl 1. Máj)
• 1972 započetí výstavby Dolu Darkov
• 1980 roční těžba 1,4 milionu tun, roční ražba 15 kilometrů (9. květen)
• 1988 vznik skupinového dolu se závody Darkov, Gabriela (Mír) a Barbora (1. Máj)
• 1990 výbuch metanu na Barboře se třiceti oběťmi, příčina neobjasněna
• 1995 roční těžba poprvé na hranici 4 milionů tun
• 1995 opětovné začlenění Dolu 9. květen do organizační struktury
• 1998 utržení těžních lan, pád skipových nádob do hloubky více než 1000 metrů
• 1998 rekordní měsíční těžba 124 970 tun z porubu 231 500
• 1998 nejvyšší roční dosažená těžba 990 323 tun jedním kolektivem (Pol-Alpex)
• 2000 historicky nejvyšší roční těžba 4 328 000 tun
• 2015 vzplanutí metanové směsi při ražbě na Darkově, tři oběti
• 2020 preventivní testování zaměstnanců na covid-19
• 2020 ukončení likvidace jam Dolu 9. květen
• 2021 vyvezen symbolicky poslední vozík z Dolu Darkov, převod pod DIAMO, s.p., odštěpný závod DARKOV
Důl Darkov…
První zmínky o aktivitách spojených s těžbou uhlí v dobývacím prostoru dnešního Dolu Darkov se objevily v roce 1852, tj. před 169 lety. V samých počátcích těžby černého uhlí na Karvinsku vzniká v dobývacích prostorech skupinového dolu Darkov Důl Gabriela. Po Gabriele následovaly doly Hohenegger, Austria, Suchá – Stonava a Darkov. Postupným spojováním šachet vznikl takzvaný Velkodůl 1. Máj, jenž už záhy po válce překračoval v tunách milionové roční produkce. Nejstarší důlní závod Gabriela byl pojmenován křestním jménem manželky majitele, hraběte Žerotína. Po původních nesnázích spojených s explozí důlních plynů se sedmnácti oběťmi v roce 1856 (a prvním vyhlášením zákazu kouření v dole) či pozdějším vyhořením dřevěného zázemí závodu v roce 1859 došlo po změně vlastníka k pravidelné těžbě teprve v roce 1865. V roce 1947 šachtu přejmenovali na Důl Unrra a v roce 1950 na Důl Mír. Na důlním závodě Hohenegger se začalo dobývat uhlí od roku 1889, v roce 1946 byl tento důl přejmenován na Důl 1. Máj. Dolu Barbora se do roku 1920 říkalo Austria, přičemž zahájení těžby v roce 1909 předcházelo vyřešení problémů s přítoky vody při hloubení jámy. Na počátku padesátých let následovalo sloučení s Dolem 1. Máj. V listopadu 1960 pak hlásil první tuny uhlí nový podnik Suchá Stonava, přejmenovaný v roce 1965 na Důl 9. květen. V roce 1972, tj. před devětačtyřiceti lety, se započalo s budováním závodu 2 - Darkov, který se stal těžební základnou skupinového dolu Darkov. První uhlí z Darkova vyjelo na povrch před devětatřiceti lety. Kvůli složitým obfárávkám nových porubních kapacit i řadě organizačních změn se zde výroba konsolidovala teprve v polovině devadesátých let minulého století. Důl Darkov se proměnil na největší a nejvýkonnější středoevropskou šachtu dosahující těžby mezi 4,1 až 4,3 miliony tun ročně. Jen na samotném závodě 2 (kde z Ostravy přesídlila i správa společnosti OKD) od dubna 1982 do prosince 2020 vytěžili 53 931 900 tun. „Na darkovském skupinovém dole a všech závodech, jež historicky těžily v jeho dobývacích prostorech, se dohromady za celou dobu hornické činnosti vytěžilo těžce představitelných 309 975 900 tun uhlí,“ komentoval těžbu závodní dolu Milan Andrýsek.
Více fotografií ZDE
Zdroj: OKD a.s.
Foto: Petr Chodura
